Slovácko ubytování - Slovácko levná dovolená - penziony, chalupy, hotely
Levné ubytování Slovácko, dovolená na Slovácku v penzionu, chalupě, hotelu.
Nejvyšším vrchem je zde Velká Javořina (970 m), poblíž které se nachází prales s porosty javoru, buku a jasanu. Dalšími horami jsou Velký Lopeník (911 m) či Chmeľová (925 m). Patří do povodí řek Moravy a Váhu, které se vlévají do Dunaje. Bílé Karpaty se dělí na několik celků: Žalostinská vrchovina, Javořinská hornatina, Beštiny, Lopenická hornatina, Súčanská vrchovina, Kobylináč, Kýčerská hornatina, Bošácke bradlá a Vršatské bradlá. Mezi nejnavštěvovanější pozoruhodnosti patří Vršatecká bradla, Červený Kameň, Lednický hrad či unikátní květnaté louky.
Pohoří leží na jihovýchodě Moravy i České republiky. Nachází se po obou stranách hranice se Slovenskem. Samotné pohoří začíná na jihu u Sudoměřic a končí na severu u Lyského průsmyku, který je odděluje od Javorníků. Pohoří je ohraničeno údolím řeky Váh a Dolnomoravským úvalem. Ve středověku se v této oblasti rozprostírala tzv. Lucká provincie, o kterou vedli spory vládcové Moravy a Uher.
Z geologického hlediska se jedná o flyšové pohoří s převahou pískovců, slepenců a jílovců z období paleocénu až spodního eocénu. Výrazné zastoupení zde mají kromě pískovců a slepenců i jílovce z období vrchní křídy až paleocén. Flyšové pásmo je v oblasti Bílých Karpat tvořeno magurským příkrovem. Ten je tvořen příkrovovou bělokarpatskou jednotkou, která leží v bystrické jednotce. V reliéfu se výrazně projevují odolné vápence, které pocházejí z jurských usazenin bradlového pásma.
Nejvýznamnější jsou:
* Dolné bradlo (590 m n.m.)
* Horné bradlo (703 m n.m.)
* Bradlová (733 m n.m.)
* Krasín (516 m n.m.)
* Sokolí kameň
* Vršatské bradlá
Tato bradla byla odkryta po denudaci flyšových souvrství. V bradlovém pásmu Bílých Karpat se nalézá i několik jeskyní, např. :
* Dračia jaskyňa
* jaskyňa pod hradom Vršatec
* ľadová jaskyňa vo Zvonových
Z geomorfologického hlediska je geomorfologický celek Bílé Karpaty součástí subprovincie Vnější Západní Karpaty a oblasti Slovensko-moravské Karpaty.
Na Slovensku hraničí s následujícími geomorfologickými celky:
* Chvojnická pahorkatina na jihozápadě
* Myjavská pahorkatina na jihu
* Považské podolie na východě
* Javorníky na severu
Vnitřně se člení na 9 geomorfologických podcelků:
* Žalostinská vrchovina
* Javořinská hornatina
* Beštiny
* Lopenická hornatina
* Súčanská vrchovina
* Kobylináč
* Kýčerská hornatina
* Bošácke bradlá
* Vršatské bradlá
Centrální části pohoří jsou chráněny ve slovenské CHKO Biele Karpaty, na kterou pak na české straně navazuje česká CHKO Bílé Karpaty.
(Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADl%C3%A9_Karpaty)
Slovácko ubytování - Slovácko levná dovolená - penziony, chalupy, hotely
Levné ubytování Slovácko, dovolená na Slovácku v penzionu, chalupě, hotelu.
Nejvyšším vrchem je zde Velká Javořina (970 m), poblíž které se nachází prales s porosty javoru, buku a jasanu. Dalšími horami jsou Velký Lopeník (911 m) či Chmeľová (925 m). Patří do povodí řek Moravy a Váhu, které se vlévají do Dunaje. Bílé Karpaty se dělí na několik celků: Žalostinská vrchovina, Javořinská hornatina, Beštiny, Lopenická hornatina, Súčanská vrchovina, Kobylináč, Kýčerská hornatina, Bošácke bradlá a Vršatské bradlá. Mezi nejnavštěvovanější pozoruhodnosti patří Vršatecká bradla, Červený Kameň, Lednický hrad či unikátní květnaté louky.
Pohoří leží na jihovýchodě Moravy i České republiky. Nachází se po obou stranách hranice se Slovenskem. Samotné pohoří začíná na jihu u Sudoměřic a končí na severu u Lyského průsmyku, který je odděluje od Javorníků. Pohoří je ohraničeno údolím řeky Váh a Dolnomoravským úvalem. Ve středověku se v této oblasti rozprostírala tzv. Lucká provincie, o kterou vedli spory vládcové Moravy a Uher.
Z geologického hlediska se jedná o flyšové pohoří s převahou pískovců, slepenců a jílovců z období paleocénu až spodního eocénu. Výrazné zastoupení zde mají kromě pískovců a slepenců i jílovce z období vrchní křídy až paleocén. Flyšové pásmo je v oblasti Bílých Karpat tvořeno magurským příkrovem. Ten je tvořen příkrovovou bělokarpatskou jednotkou, která leží v bystrické jednotce. V reliéfu se výrazně projevují odolné vápence, které pocházejí z jurských usazenin bradlového pásma.
Nejvýznamnější jsou:
* Dolné bradlo (590 m n.m.)
* Horné bradlo (703 m n.m.)
* Bradlová (733 m n.m.)
* Krasín (516 m n.m.)
* Sokolí kameň
* Vršatské bradlá
Tato bradla byla odkryta po denudaci flyšových souvrství. V bradlovém pásmu Bílých Karpat se nalézá i několik jeskyní, např. :
* Dračia jaskyňa
* jaskyňa pod hradom Vršatec
* ľadová jaskyňa vo Zvonových
Z geomorfologického hlediska je geomorfologický celek Bílé Karpaty součástí subprovincie Vnější Západní Karpaty a oblasti Slovensko-moravské Karpaty.
Na Slovensku hraničí s následujícími geomorfologickými celky:
* Chvojnická pahorkatina na jihozápadě
* Myjavská pahorkatina na jihu
* Považské podolie na východě
* Javorníky na severu
Vnitřně se člení na 9 geomorfologických podcelků:
* Žalostinská vrchovina
* Javořinská hornatina
* Beštiny
* Lopenická hornatina
* Súčanská vrchovina
* Kobylináč
* Kýčerská hornatina
* Bošácke bradlá
* Vršatské bradlá
Centrální části pohoří jsou chráněny ve slovenské CHKO Biele Karpaty, na kterou pak na české straně navazuje česká CHKO Bílé Karpaty.
(Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADl%C3%A9_Karpaty)