Ubytování s výhledem Blaník a okolí na Blanicku v krásné krajině.

Ubytování v romantické přírodě kolem hory Blaník - Blanicko nabízí ubytování s nádhernými výhledy do kraje v chatách a chalupách k pronajmutí, penzionech i hotelích pod horou Blaník a okolí.

Blaník je český vrch ve Středočeském kraji, asi 10 kilometrů jižně od Vlašimi, na území Louňovic pod Blaníkem. Je opředen pověstmi o blanických rytířich. V těžkých chvílích české historie byl symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa.

Kraj blanických rytířů, Podblanicko, je místem oplývajícím přírodními krásami a bohatou minulostí. V jeho srdci tyčí se zalesněné dvojvrší Velkého a Malého Blaníku, které dalo celému kraji jméno. Na vrcholku Velkého Blaníku, v místech kde dnes stojí rozhledna, která skýtá návštěvníkům romantický pohled na zdejší krajinu, jsou pozůstatky keltského hradiště, jehož historie sahá až do 5. století před naším letopočtem. Velký Blaník je však znám především díky pověsti o spícím vojsku, jejíž kořeny sahají do 15. století. V 19. století se stala tato pověst i hora Blaník jedním z českých národních symbolů.

Ke kraji blanických rytířů neodmyslitelně patří městečka, vesnice a samoty, které si dodnes zachovaly svůj původní ráz typický pro střední Čechy. Jsou součástí půvabné mozaiky krajiny doplněné řekou Blanicí, celou řadou potoků, rybníků a rybníčků, lesy, remízky, poli a loukami. Na romantické vzezření Podblanicka má velký vliv i množství drobných sakrálních objektů, kapliček, křížků a zvoniček, které jsou rozmístěny v krajině. (Zdroj: http://www.blanicti-rytiri.cz/home.php)

Geografie

Masiv Blaníku tvoří dva zalesněné skalnaté vrchy Velký Blaník (638 m n. m.) a Malý Blaník (564 m n. m.). Velký Blaník je charakteristickým bodem rozsáhlé zvlněné krajiny, která tvoří přechod mezi Středočeskou pahorkatinou a Českomoravskou vrchovinou. Velký Blaník je nejvyšším vrcholem Mladovožické pahorkatiny, která je východní částí Vlašimské pahorkatiny a náleží do geomorfologického celku Středočeské pahorkatiny.

Blaník je součástí chráněné krajinné oblasti CHKO Blaník (z roku 1981, 40 km2). Pod kopci se nachází obec Louňovice pod Blaníkem a protéká řeka Blanice (přítok Sázavy).

Velký Blaník

Rozhledna na Velkém Blaníku

Velký Blaník byl osídlen již před začátkem našeho letopočtu. V době halštatské zde bylo hradiště kruhového tvaru se dvěma řadami mohutných kamenných valů jejichž zbytky jsou dodnes patrné okolo vrcholu, později tvrz a pravděpodobně dřevěný hrad. V letech 1868–1871 se zde konaly tábory lidu za české státní právo. Odsud byl vylomen i jeden ze základních kamenů národního divadla (rozměry cca 125 × 97 × 57 cm, hmotnost 1750 kg).

[editovat] Rozhledna na Velkém Blaníku

Na vrcholu stojí 30 m dřevěná rozhledna z roku 1940 ve tvaru husitské hlásky. Menší bratříčky lze najít u Žamberka (rozhledna Rozálka) a na Hýlačce u Tábora (rozhledna Hýlačka). Nebyla to však první rozhledna, dříve (r. 1895) tam již stála jednoduchá 20m dřevěná otevřená rozhledna, která se zřítila roku 1936. Tu současnou, krytou, postavil Klub českých turistů v roce 1943. Lze z ní shlédnout nejen blízké okolí, západním směrem podstatnou část Středočeské pahorkatiny, nazývanou Českou Sibiří, západním vrcholy Českomoravské vysočiny s dominujícím Strážištěm, severně město Vlašim a Posázaví, ale při optimální viditelnosti je možno jihovýchodním směrem dohlédnout až vrcholů Šumavy a na severovýchodě spatřit Prahu a poblíž Prahy stojící vysílač Cukrák.

Malý Blaník

Zřícenina kaple sv.Máří Magdaleny

Na Malém Blaníku (dříve Holý vrch) se nachází zřícenina starobylé poutní kaple svaté Máří Magdaleny. Stavba byla dokončena v roce 1753 (poutě se zde konaly ovšem již v první polovině 16. století), zrušena pak v roce 1783 nařízením císaře Josefa II. Od té doby zub času vykonal dílo zkázy. Uprostřed zříceniny dnes roste obrovský smrk, kterému se říká „Mnich“. Ve středověku zde stál hrad.

Pověst

Svatý Václav vyjíždí v čele blanických rytířů z hory (V. Černý, 1898)

Blaník je opředen mnoha nejrůznějšími pověstmi, z nichž některé mají původ zřejmě již v keltských dobách. Hlavní legenda vznikla patrně v 15. století mezi prostými lidmi na základě události, kdy bylo podivuhodným až zázračným způsobem na jihovýchodním úpatí Blaníka, u vesnice Býkovice, poraženo nepřátelské vojsko.

Obsah pověsti: Uvnitř hory odpočívá vojsko, které čeká, až bude českému národu nejhůře. Jeho velitelem je sám patron země České svatý Václav. Ve chvíli, kdy bude naše vlast v největší tísni, zazelená se suchý dub na Blaníku a pramen pod ním vydá tolik vody, že se studánka přeplní a voda poteče až po stráni dolů. Pak se v hoře otevře tzv. Veřejová skála, rytíři uvnitř se probudí z hlubokého spánku a pod vedením patrona české země vyrazí proti nepřátelům, porazí je a v Čechách nastane opět klid a mír.

Pozornost Blaníku a legendě o svatováclavskému vojsku přineslo národní obrození, putování lidu na Blaník má však ještě starší tradici. Od roku 1989 se zde pravidelně pořádají Svatováclavské slavnosti, kdy na svůj svátek sjíždí z Velkého Blaníku na bílem koni sv. Václav s doprovodem svých vojáků na louňovické náměstí, kde se konají vlastní oslavy.

Blaník a umění

Svatováclavské slavnosti

O proslavení Blaníku se zasloužilo mnoho významných umělců. Alois Jirásek ztvárnil blanickou legendu ve svých Starých pověstech českých. Hora svou symboličností poskytla námět též řadě hudebníků (Bedřich Smetana - Má vlast, Zdeněk Fibich) a malířům-krajinářům ve druhé polovině 19. století (Julius Mařák či Mikoláš Aleš). Blanická pověst se v literatuře objevila v roce 1799. Mezi další umělce inspirované Blaníkem patří: Václav Kliment Klicpera vlastenecká hra Blaník, Josef Kajetán Tyl (dramatická báchorka Jiříkovo vidění), Karel Jaromír Erben či Jaroslav Vrchlický (Selské balady: Balada blanická). Divadlo Járy Cimrmana uvádí satirickou hru Blaník. (zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Blan%C3%ADk)