Loreta

Církevní stavby

Praha výlety do okolí

Kam na výlet?



Praha 1 - Hradčany, Loretánské nám. 7, čp. 100

Název Loreta pochází od italského poutního místa, kde se nachází Santa Casa - Svatá chýše, původně domek, obývaný Pannou Marií v Nazaretu v Palestině, kde jí údajně archanděl Gabriel zvěstoval, že se stane Matkou Boží. Odtud odešla se sv. Josefem do Betléma, kde se Ježíš narodil, a později se sem opět vrátila. Svatá chýše se už brzy po smrti Panny Marie stala uctívanou relikvií, která však byla hodně poničena po vpádu Saracénů (arabských muslimů) do Palestiny. Když r. 1291 opustilo Palestinu křižácké vojsko, stal se podle legendy zázrak. Andělé přenesli Svatou chýši nejprve do Dalmácie a odtud do města v severní Itálii, do vavřínového háje, podle nějž město nese název Loreto, latinsky Laurentum (laurus - vavřín). Archeologické průzkumy později potvrdily, že část zdiva je skutečně totožná s uvažovaným Mariiným domkem, ale pravděpodobně ho nechal ve 13. stol. převézt z Nazaretu papež. Podle italského vzoru architekta Donata Bramanteho se stavěla Loreta i v jiných katolických zemích, u nás zejména po porážce na Bílé Hoře r. 1620. Vzorem pro pražskou Loretu byla Svatá chýše v Mikulově, postavená kardinálem Diettrichsteinem, kterou obdivovala při své návštěvě hraběnka Kateřina Benigna z Lobkovic. Na stavbu pražské Lorety věnovala pozemky Lobkoviců, duchovní správu budoucí svatyně svěřila kapucínům a z Vídně povolala ke stavbě stavitele Giovanniho Battistu Orsiho. Po jeho smrti pokračoval Andrea Allio. Stavba započala r. 1626, svatyni vysvětil r. 1631 kardinál Harrach, potom byla ještě mnoho let dostavována.
Svatá chýše, pod níž je krypta rodiny Lobkoviců zřízená hraběnkou Lobkovicovou, se nachází uprostřed nádvoří, obklopeného šesti kaplemi. Chýši zdobí mramorové reliéfy Giovanniho Bartolommea Comety, který napodobil Sansovinovy originály. Jeden z reliéfů připomíná legendu o přenesení domku. Uvnitř je ve stříbrné nice 110 cm vysoká loretánská Panna Maria s Ježíškem z 20. let 17. st., vyřezaná z lipového dřeva. Soška časem zčernala, čímž se ještě více přiblížila italskému originálu ze dřeva cedrového. Svůj podíl na tom mělo i dřívější osvětlení svícemi. V chýši je uměle vytvořená trhlina podle chýše v italské Loretě, kde měl úder blesku vyburcovat vesničany k ochraně chýše ve chvíli, kdy do ní vstoupil zloděj.