Sv. Petr a Pavel na Vyšehradě

Církevní stavby

Praha výlety do okolí

Tipy na výlety



Praha 2 - Vyšehrad, Štulcova

Kapitulní a farní kostel byl založen knížetem Vratislavem II. ve 2. polovině 11. st. podle vzoru římského kostela sv. Petra a Pavla, když kníže začal budovat své sídlo na Vyšehradě jako záměrný protiklad Pražskému hradu. Podle pověsti prý kníže Vratislav nanosil do základů stavby 12 nůší kamene. S tím souvisí i založení kapituly, která byla nezávislá na pražském biskupovi a podřízená přímo papeži v Římě. Tato nezávislost byla zrušena až v r. 1763.
V r. 1903 byla dokončena poslední přestavba, která vtiskla kostelu dnešní podobu. Za 900 let prošel mnoha stavebními etapami. Od původní románské baziliky 11. st. přes vrcholně gotickou podobu za Karla IV., kdy vzniklo trojlodí s bočními kaplemi, barokní přestavbu 20. let 18. st. podle projektu Giovanna Santiniho za vedení Františka Maxmiliána Kaňky a neogotickou přestavbu, kterou započal r. 1885 arch. Josef Mocker. V letech 1902 - 3 byly vybudovány vysoké průčelní pseudogotické věže podle návrhu arch. Františka Mikše a zároveň odstraněna barokní zvonice z r. 1678. Reliéf tympanonu hlavního portálu vytesal r. 1901 Štěpán Zálešák na motiv Posledního soudu. Interiér chrámu je bohatě zdoben ornamentální a figurální secesní nástěnnou malbou akad. malířů manželů Františka a Marie Urbanových z let 1902 - 03. Na stěně levé boční lodi zůstala zachována barokní malba domnělého vzhledu Vyšehradu z r. 1420. V presbytáři jsou fresky vídeňského malíře Karla Jobsta na téma život sv. Petra a Pavla. Skleněné vitráže oken navrh František Sequens. Krásně polychromovaný hlavní oltář vyřezaný podle návrhu arch. Josefa Mockera řezbářem Josefem Hrubešem v letech 1884 - 89 představuje patrony chrámu sv. Petra a Pavla a sv.Cyrila a Metoděje. Oltář českých patronů v druhé kapli vlevo je velkolepé secesní dílo řezbáře Jana Kastnera z počátku 20. st. Na oltáři ve třetí kapli vpravo je nejvzácnější deskový obraz Panny Marie Dešťové, vynikající dílo české gotické malby z poloviny 14.st., pocházející ze sbírek Karla IV. a Rudolfa II. a darovaný vyšehradskému kostelu r. 1606 Ondřejem Hennevaldem. Pověst vypráví, že jej maloval sám sv. Lukáš a že k obrazu v době sucha chodila procesí prosit o vláhu. V první kapli vpravo je románská kamenná rakev z 12. st. přisuzovaná sv. Longinu, patrně rakev některého člena rodu Přemyslovců. Při archeologickém výzkumu zde byla nalezena malba Panny Marie s Ježíškem v náručí z doby Karla IV. Původně románská krypta byla stavěna jako pohřební kostel svého zakladatele a prvního českého krále Vratislava II., který zde byl pohřben jako první v r. 1092 a poté i další členové královského rodu. Královská hrobka s ostatky panovníků však při archeologickém výzkumu nalezena nebyla. Na průčelí chrámu je pamětní deska, která připomíná pokřtění 14 českých knížat v Řezně r. 845. Chrám sv. Petra a Pavla má novou zvonohru s 15 zvony, které hrají vždy o církevních a státních svátcích příslušnou melodii.