Vyšehradský hřbitov a Slavín

Církevní stavby

Praha výlety do okolí

Výlety s dětmi


Praha 2 - Vyšehrad, Vyšehradské sady, K Rotundě 1

Ze starého vyšehradského hřbitůvku z roku 1660 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. st. vyšehradské národní pohřebiště. Hřbitov zde stál již v r. 1260. Svou dnešní podobu získal v roce 1869 a patří k nejvýznamnějším pražským hřbitovům. Má rozlohu 0,81 ha. Antonín Barvitius navrhl mramorové hrobky na jižní a východní straně hřbitova a Antonín Wiehl navrhl arkády, které byly postaveny podle italského vzoru kolem okraje hřbitova. Křížovou klenbu malbami zdobených arkád nesou toskánské sloupy z pískovce. Hlavní cesta vede hřbitovem ke Slavínu, společné hrobce národních velikánů. S myšlenkou vystavět společnou hrobku přišel spolek Svatobor, bylo to v roce 1862 a v jeho čele stál František Palacký. Slavín byl postaven v letech 1889 až 1893 podle návrhu architekta Antonína Wiehla. Sochařskou výzdobu provedl Josef Mauder v letech 1892 - 03: nad ústředním pomníkem Slavína je umístěn sarkofág, nad nímž se sklání alegorická okřídlená postava Génia vlasti. Po stranách pomníku jsou dvě sochy, představující na levé straně Vlast truchlící a po pravé straně Vlast vítěznou. Na přední straně pomníku jsou tři tabule se jmény prvních patnácti pochovaných ve Slavíně. První byl básník Julius Zeyer v r. 1901, který je autorem veršů na soklech postranních soch: Svých synů prach vlast, truchlíc,zemi vrací, Jich skutky, jásajíc, po věky lidstvu hlásá. Nad tabulemi se jmény je napsáno motto Slavína: "Ač zemřeli, ještě mluví."