Pivovar a restaurace U Fleků
Muzea
Praha výlety do okolí
Tipy na výlety
Praha 1 - Nové Město, Křemencova 11
Pivo se vařívalo v našich zemích odnepaměti. Koncem 10. st. zakázal jeho vaření a pití biskup Vojtěch, ale zákaz se příliš nedodržoval. Zákaz zrušil ve 13. st. papež na prosby krále Václava I. Např. za Karla IV. bylo v Praze 36 měšťanských pivovarů a pivo se vařilo v klášterech, snad i na univerzitě, a o pivo se vedly pivní bitvy: malostranské pivo proti pivu z Nového a Starého Města, rakovnické pivo proti pražskému. Konkurence byla značná. Jeden z nejznámějších a velmi starých pivovarů je U Fleků. Jde o stavební celek na místě jednoho gotického a dvou renesančních domů, jejich zbytky jsou uchovány pod terénem. Jeho tradice sahá do 15. st. a podle zbytků gotického zdiva, v němž se sušil a pražil slad, možná ještě dále. Pivovar byl pořízen o něco později. První záznam o pivu zde uvařeném je z r. 1499, kdy stavení zakoupil Vít Skřemenec. Po něm zde dlouho vládla paní Ludmila, které se říkalo Skřemenecká, přestože byla víckrát provdána. Rod Skřemenců či Křemenců vládl v pivovaru dlouhou dobu. Po bitvě na Bílé Hoře majitelka emigrovala, dům pustnul, dokonce se tu pivo přestalo vařit. V záznamu se tehdy uvádí "poustka na Křemenci". Po r. 1637 bylo vaření piva obnoveno a ač se střídali majitelé různých jmen, dům byl stále nazýván Na Skřemenci, což trvalo až do r. 1762, kdy dům koupil Jakub Flekovský, sládek z Počernic. Zejména jeho syn Štěpán se mezi pražskými pivovarníky proslavil a zasloužil se o zlatou dobu pivovaru U Fleků. V r. 1807 se stal majitelem pivovaru František Pštross, bývalý pražský primátor, který přikoupil i sousední pozemek a celý areál, který už tehdy dosahoval dnešních rozměrů, zvelebil. R. 1843 zde začal vařit tmavý ležák po bavorském způsobu, před tím se vařilo jen světlé pivo. Posledním majitelem byl sládek Václav Brtník, který zemřel 1937. Po druhé světové válce byl pivovar znárodněn. V 90. letech byl vrácen dědicům.
Třináctistupňový černý ležák se tu vaří ve stoletém zařízení postupem starým asi dvě stě let. Vlastní výroba trvá šest týdnů. Klenotem pivovaru je např. varna s původním dřevěným stropem z r. 1360. Na jednu várku se užívá dvanáct metráků sladu a dvanáct kilo chmelu. Slad, naklíčený ječmen, vznikal kdysi zde ve sladovně, která ukončila provoz r. 1940. Různé druhy přivezeného sladu se zde jen melou, polovina světlého plzeňského, 30 % tmavšího bavorského, 15 % karamelového a 5 % tmavého praženého, který pivo přibarvuje. Po uvaření jde budoucí pivo na velký chladicí štok, kde vychládá. Tady vzniká odpařením vody poprvé flekovská třináctka. Pak se přepouští do sklepa, kde probíhá hlavní kvašení při teplotě 5 - 10 stupňů Celsia. Kvašení trvá 13 dní, tedy co stupeň to den. Pak se pivo přepouští do sudů, dnes už hliníkových, kde odpočívá měsíc. Zde se dokvasí na správnou chuť. Za rok se uvaří asi 6000 hektolitrů piva, které obsahuje 4,1 % alkoholu a které se ve zdejší restauraci spotřebuje.
Flekovské pivo je dnes prakticky jediné, které je výsledkem klasické pivovarnické technologie, samosladové, kvašené a nefiltrované, tedy pouze slad, voda a chmel. Zařízení pivovaru je technickou památkou.