Sovovy mlýny

Muzea

Praha výlety do okolí

Kam na výlet?



Praha 1 - Malá Strana, U Sovových mlýnů 2

V těchto místech snad stával vůbec první pražský mlýn. Nejstarší písemná zmínka o mlýnech na Kampě je z r. 1393, ale mlýny zde klapaly již mnohem dříve. Pojmenování se měnilo podle majitele: v 15. st. mlýn sv. Jiří, koncem 15. st. Sovovský mlýn, pak Severínovský a Kosořský, od r. 1561 opět Sovovský, asi od r. 1850 Odkolkovský. Po hustiských válkách získalo Kampu Staré Město pražské, které r. 1478 věnovalo pusté místo Václavu Sovovi z Liboslavě, pozdějšímu staroměstskému konšelu, aby na něm vybudoval dům i mlýny. Ten zde vystavěl dům, zřídil mlýny, hamr s brusírnou, pilu, vápenici, soukenickou a jirchářskou valchu pro činění koží a další provozy. Ke všemu patřil hospodářský dvůr a zahrady. Jeho potomci majetek neustále rozšiřovali a přestavovali. Postupně vznikla dvoukřídlá hlavní budova s typickými štíty, která i přes četné změny stále existuje. Za třicetileté války odsud Švédové ostřelovali Staré Město. Původně gotické mlýny byly později přestavěné a renesančně upravené, kolem r. 1836 se na další přestavbě podílel architekt Josef Kranner. Po r. 1850 získal mlýny podnikatel František Odkolek, který zahájil velkolepou přestavbu s pomocí architekta Josefa Maličkého a stavitele Františka Srnce. V r. 1862 a pak 1867 bylo přestavěno dvořiště mlýna a přistavěno novogotické obytné dvoupatrové křídlo. Na úpravách se podílel architekt Josef Schulz a Josef Zítek. František Odkolek přebudoval mlýn na parní po americkém způsobu, takže zde musel r. 1872 vystavět vysoký komín, který hyzdil panorama. Mlýny byly po celá staletí ohrožovány požáry a povodněmi. Poslední velký požár zachvátil Odkolkův mlýn r. 1896. Vyhořelá stavba přešla do majetku pražské obce, přední část na břehu řeky byla v r. 1920 zbořena při regulaci řeky a výstavbě propusti, obytná budova se stala později sídlem ČSAV.
Život do objektu měl vrátit hotel, ale to bylo kvůli špatné dostupnosti pro automobily zamítnuto. Již mezi světovými válkami vznikla myšlenka na vybudování moderní galerie, byla však uskutečněna až v současnosti, kdy zde byl vybudován stánek pro unikátní sbírku moderního umění, zejména pak českého malíře Františka Kupky, kterou shromáždila v USA česká sběratelka paní Meda Mládková s manželem. Sbírku majitelka věnovala jako dar České republice. V r. 2000 byla zahájena rekonstrukce objektu Sovových mlýnů pro tuto sbírku podle projektu vídeňské architektky Heleny Bukovanské. Na projektu spolupracoval výtvarný tým Václava Cíglera, Miroslava Karla, Michala Motyčky, Dany Zámečníkové a Miroslava Špačka. Ve starém a značně zchátralém objektu byly vybudovány nápadité moderní prostory galerie, jejíž ráz určují moderní prvky nerezové oceli a skla. Všechny prostory spojuje ocelová konstrukce schodiště, z bezpečnostního skla je lávka a zábradlí terasy s neopakovatelnou vyhlídkou. Na nádvoří areálu upoutá vodní linka s proudící vodou, která spojuje galerii s řekou. S pomocí vrtulníku byl na budovu galerie instalován artefakt ve tvaru obří skleněné krychle v kovovém rámu. Proti tomuto artefaktu ve vyhlídce na Pražský hrad protestovali památkáři, ministerstvo kultury však instalaci povolilo. Česká nadace Jana a Medy Mládkových, která vznikla k tomuto účelu, bude galerii s názvem Muzeum Kampa spravovat příštích 99 let. Slavnostní otevření muzea se mělo uskutečnit v září roku 2002, ale pro značné poškození katastrofální srpnovou povodní toho roku byl termín posunut o rok, na 15. 9. 2003. Vizuálním symbolem muzea byla čtyřmetrová a přes dvě tuny těžká dřevěná Židle, dílo Magdaleny Jetelové, která je vystavena na ostrohu zabíhajícím do řeky před muzeem. Tragická povodeň 2002 židli odnesla. V červnu 2003 byla na stejném místě opět umístěna židle z topolového dřeva od Magdaleny Jetelové, práce studentů sochaře Kurta Gebauera. Židle je vysoká 6 m.