Louňovice pod Blaníkem

Obec

výlety Blanik a okoli

Výlety s dětmi







Ves vznikla kolem ženského premonstrátského kláštera, který byl založen v
polovině 12. století, pravděpodobně roku 1149, a jehož zakladatelem byl
řádový lékař Jindřich. Nejstarší zprávy o klášteru se zachovaly v kronice
Jarlocha, jednoho z pokračovatelů kronikáře Kosmy. Celkově je ovšem možno
říci, že louňovický klášter patří mezi ty české kláštery, o nichž se nám
dochovalo velmi málo zpráv.

V době svého vrcholného rozvoje kolem roku 1400 mu náleželo v
okolí Louňovic 23 vesnic, jedna tvrz a jedno městečko. Kromě toho klášter
spravoval také rozsáhlý majetek u Soběslavi, který čítal 11 vesnic. Je
pravděpodobné, že se klášter podílel v okolí Louňovic na těžbě zlata.

Louňovický klášter zanikl na počátku husitských válek. Jako
nejpravděpodobnější datum jeho zničení lze na základě zpráv kronikáře
Vavřince z Březové přijmout 23. srpen 1420, kdy husitské oddíly obsadily
Blaník. Pravděpodobně tehdy byl klášter nejprve vypleněn a poté vypálen.
Klášter byl již navždy zničen, ovšem vesnice, která okolo něj vznikla,
zůstala zachována. Byla poté v držení táboritů a později města Tábora, a to
až do roku 1547. Nato se v držení vsi střídali šlechtičtí majitelé, z nichž
posledním byl Karel Adam Lev z Říčan, který před svou smrtí v roce 1672
odkázal panství pražskému arcibiskupství, které vlastnilo Louňovice a
přilehlé zalesněné dvojvrší Velkého a Malého Blaníku až do poloviny 20.
století.

Z původního louňovického premonstrátského kláštera se do dnešních dnů
dochovalo pouze nepatrné torzo zdiva v ulici Jana Žižky. V její blízkosti se
nalézá pomník světoznámého barokního skladatele Jana Dismase Zelenky, který
se v Louňovicích pod Blaníkem narodil v roce 1679.

Louňovický zámek stojí na místě tvrze zbudované v druhé polovině 16. století
rodem Skuhrovských. Tato tvrz stála s největší pravděpodobností v lokalitě,
kde ve středověku bývalo proboštství kláštera. V druhé polovině 17. století
je v pramenech již doložen trojkřídlý renesanční zámek s nárožními věžemi. V
baroku byl uzavřen do čtvercové dispozice chodbou s pilířovými arkádami. Nad
vchodem byl osazen roku 1675 erb tehdejšího arcibiskupa Jana Bedřicha z
Valdštejna.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vystavěn pravděpodobně na místě původního
farního kostela sv. Václava stojícího mimo areál kláštera. Původní gotická
stavba prodělala ve druhé polovině 17. století barokní přestavbu a získala
svou dnešní podobu.