Muzeum Českého lesa v Tachově
Muzea
výlety Český les
Tipy na výlety
Na místě bývalého špitálu vypleněného Žižkovými vojsky v lednu 1421 při neúspěšném dobývání města se v roce 1466 usazují františkáni. V letech 1686 - 89 je podle plánů architekta Martina Allia vystavěn nový klášter, v letech 1689 -94 pak i kostel sv. Maří Magdaleny a sv. Alžběty. Klášter byl zrušen roku 1950. V následujících letech zde bylo zřízeno regionální vlastivědné muzeum.
Františkánský klášter
Počátky františkánského kláštera v Tachově jsou spojeny s rekatolizační misí františkánského mnicha Jana Kapistrána. Ten zastával po určitou dobu i místo kvardiána (představeného). Františkáni přicházejí do Tachova v r.1466. Na místě kláštera stál špitál a gotický kostel sv.Maří Magdaleny zničený při obléhaní husity v r.1421. Špitál prošel nejprve několika přestavbami, protože však byla budova značně zchátralá, došlo k jejímu zboření a výstavbě nového kláštera a kostela.
Pražským architektem italského původu Martinem Alliem byla v letech 1686 - 1688 vystavěna tři patrová křídla klášterní kvadratury. Křídlo při kostele nebylo pro nedostatek peněz vybudováno. Nový kostel se stavěl v letech 1689 - 1694. V r.1748 při požáru klášterního předměstí klášter i kostel vyhořely. V literatuře se stále opakuje informace, že po tomto požáru byl kostel zbořen a vystavěn zcela nový. Tomu však neodpovídá skutečnost, že shořela pouze střecha. Rovněž plány uložené v SOA Plzeň a Klatovy ukazují na to, že došlo pouze k opravě Alliova kostela.
Klenby kostela byly vymalovány Maurusem Fuchsem z Tirschenreuthu v letech 1827 - 1848. Poslední požár postihl klášter i kostel 14. 2. 1945 při bombardování města americkým letectvem. Následující dva roky byla budova bez střech. Při opravě nebyla obnovena věž kostela.
Ke kostelu přiléhá barokní patrová stavba kláštera, tvořená čtyřmi křídly seskupenými kolem rajského dvora. Severní křídlo je prodlouženo o patrový přístavek vybudovaný údajně v místech bývalého špitálu. V jeho prvním poschodí byla knihovna a nemocnice, ve 2. čtyři cely. Západní křídlo kláštera je podsklepeno soustavou valeně zaklenutých sklepů.
Pod klášterem vede odvodňovací kanál. V 17.století dal tehdejší majitel tachovského panství Husmann tímto směrem přesunout tzv. Mlýnský potok - uměle vytvořené levé rameno Mže, které pohánělo od Světců na východ 6 mlýnů. Odvodňovací kanál bohužel nejen odváděl vody do Mlýnského potoka ale když stoupl v potoce stav vody byly touto cestou zaplavovány sklepy pod klášterem.
Vodu získával klášter z kopce "Na Výspě" vedenou dřevěným potrubím pod řekou. Byla jí napájena i kašna u stěny kostela, jež byla odstraněna roku 1925 po zřízení městského vodovodu.
Z interiéru je třeba upozornit na klenutý refektář (jídelnu) s výmalbou Mauruse Fuchse z let 1834 - 1836. V jeho sousedství byla kuchyň a jedna obytná místnost.
Od roku 1959 je bývalá klášterní budova sídlem Okresního muzea. Kostel sv.Maří Magdalény a sv.Alžběty je využíván církví Pravoslavnou. Budova kostela i kláštera je v majetku Plzeňského kraje.
Z klášterního života
V r. 1555 žili v klášteře čtyři řádoví bratři, v 17. století se mluví o 15 františkánech a ve století 18. již průměrně o 30 řeholnících. Od. 2. pol. 19.stol. počet postupně klesá. Před 2.sv.válkou zde sídlili poslední čtyři františkáni a po válce zde zbýval jediný.
Příslušníci řádu žili zprvu nuzně věrni přísným regulím, stanoveným zakladatelem řádu Janem Kapistránem.Šlo o žebravý řád, který z milodarů živil ještě zástupy těch nejnuznějších.Jejich situace se zlepšila po roce 1556, kdy jim Ferdinand I. připsal desátky ze vsí Zadní Chodov, Sv.Kříž (dnes Chodský Újezd) a Chodová Planá. Značný podíl příjmů kláštera tvořily rovněž milodary měšťanů a okolní šlechty.
V noci z 25. na 26. května 1618 nalezl u františkánů útočiště z Prahy prchající zemský místodržící Jaroslav Bořita Martinic.