Hrad Šternberk

Hrady a zříceniny

výlety Jeseníky

Výlety s dětmi
Hrad Šternberk stojí severovýchodně od šternberského náměstí, nevysoko nad úrovní okolní městské zástavby. Jako mnoho jiných hradů je i Šternberk dvojdílný, přesto však z jistého hlediska značně netypický. Že je jeho jižně ležící předhradí asi o něco mladší než na severu stojící jádro, na tom by nic zvláštního nebylo; kuriozitou však je, že cesta ke hradu nevedla od města tímto předhradím, nýbrž z planiny na severovýchodě. Zde bývalo podle všeho ještě jedno předhradí, dnes už zcela zaniklé. Za příkopem byl postaven okrouhlý bergfrit (průměr přes 10 m), vevázaný do obvodové hradby 2 – 3,7 m silné. Zmíněná hradba, z níž se mj. vstupovalo padacím můstkem do patra věže, vymezovala plochu hradního jádra, jenž měla půdorys obdélníka (42 × 31 m) se zkoseným severovýchodním rohem. Právě v tomto prostoru, střeženém bergfritem, bývala vstupní brána. Obdélný podsklepený palác se přimykal k hradbě na jihozápadě a hmotně doložena je i raně gotická kaple, v jejímž případě však není jasné, zda se nacházela v poloze kaple současné či nikoli. Dochovaná gotická kaple, lokalizovaná v jihovýchodním nároží jádra a upravená v hávu novogotiky konce 19. století, vděčí za svůj vznik (někdy mezi lety 1372 – 1376) Albertovi II. ze Šternberka. Snad z téže či o něco pozdější doby pochází parkánová zeď obíhající celé hradní jádro. Ve druhé polovině 15. století zesílili páni z Kravař odolnost parkánu hranolovou, v přízemí plnou věží na západě a jihozápadní nároží jádra podepřeli mohutným pilířem, plnícím funkci věžice. Jejich dílem je asi také impozantní hranolový bollwerk se stupňovitými nárožními pilíři, vysunutý z obvodu hradu na východě a zajišťující ostrahu vstupní brány. Kravařové zřejmě rovněž rozšířili hradní palác severním směrem. Klidné 16. století přineslo posílení hospodářských a obytných složek hradu. Zasloužili se o to Berkové z Dubé, kteří jednak položili základ novodobé podobě jižního předhradí (do r. 1536), jednak v letech 1544 – 1560 výrazně rozšířili rozsah budov jádra. Západní rameno parkánu mezi jihozápadní věžicí a hranolovou věží vyplnilo nové palácové křídlo a jednopatrový takt povstal i před jižní frontou hradního jádra. Jižní předhradí propojilo s jádrem schodiště. Nejvýraznějším počinem orientovaným na posílení odolnosti hradu bylo posunutí severního ramene parkánové zdi ven z areálu, čím se na severu utvořil prostor po postavení děl (1526). Zhruba z téže doby pochází i podkovovitá bašta vystupující z obvodové hradby předhradí na severozápadě, z níž bylo možno bočně postřelovat jak přilehlou kurtinu předhradí, tak západní frontu jádra. Poslední větší stavební akcí na Šternberku byla jeho oprava a regotizace Lichtenštejny po r. 1886.