Vodní zámek Blatná

"Zámky a letohrádky"

výlety Orlík

Blatná je velmi stará – první zmínka o ní je v listině krále Václava I. z roku 1235, kdy zde seděl Vyšemír z Blatné. Starší literatura předpokládá, že právě on byl zakladatelem hradu; není to však vůbec jisté, protože v Blatné existoval současně i dvorec a uvedená listina nevylučuje, že Vyšemír mohl být držitelem pouze dvorce a zakladatelem hradu pak mohl být někdo jiný – v úvahu připadá dokonce i král. Tak jako tak, počátky blatenského hradu zůstávají nejasné. Od konce 13. do počátku 15. století náležela Blatná Bavorům ze Strakonic. Roku 1408 získal Blatnou jejich vzdálený příbuzný Jan z Rožmitálu, připomínaný ještě v roce 1424. Páni z Rožmitálu patřili k významným českým šlechtickým rodům své doby – tak Jaroslav Lev z Rožmitálu vedl v letech 1465 – 1467 známou misi krále Jiřího z Poděbrad do západní Evropy a jeho syn Zdeněk Lev z Rožmitálu (asi 1470 – 1535) zastával důležité postavení na dvoře krále Vladislava II. Jagellonského (zejména jako nejvyšší purkrabí v letech 1507 – 1523 a 1525 – 1528). Lvové z Rožmitálu původně malý hrad značně přestavěli a rozšířili; na přestavbách se za Zdeňka Lva podílel dokonce dvorní stavitel krále Vladislava Benedikt Rejt. Vysoké náklady na okázalou reprezentaci, výdaje na přestavbu sídla a štědré půjčky králi přivedly Zdeňka Lva do tak velkých dluhů, že po jeho smrti musel jeho syn Adam z Rožmitálu celé dědictví rozprodat a odstěhovat se na Moravu. Blatnou koupil roku 1541 jeden z věřitelů, Adam ze Šternberka. Šternberkové však vlastnili Blatnou jen krátce – po smrti Zdeňka ze Šternberka (1575) ji roku 1579 koupil polský hrabě Jan z Rozdražova (zemř. 1585), jehož syn Václav Blatnou renesančně přestavěl a rozšířil. Po vymření rodu Rozdražovských roku 1691 zdědil zámek hrabě Jan František Krakovský z Kolovrat, který jej za čtyři roky prodal hraběnce Arnoštce Serényiové. Roku 1763 objekt poškodil požár, avšak Serényiové ho opravili a barokně přestavěli. Tehdy také vznikl v přilehlé oboře empírový salón. Roku 1798 prodal Amand Serényi Blatnou Václavu Karlu Hildprandtovi z Ottenhausenu. Jeho syn František provedl ně zámku některé další úpravy, při nichž byl bohužel zbořen starý románský palác s kaplí. Poslední přestavbou objektu byla jeho regotizace v letech 1850 – 1856. Hildprandtové drželi Blatnou až do roku 1945, kdy ji převzal stát. Státním majetkem je zámek i dnes a je přístupný veřejnosti.