Rozhledna Poledník

Rozhledny a vyhlídky

výlety Šumava

Na kole na Poledník

Prášily – Prášilské jezero (4,5) – Poledník (9) – Oblík (13,5) – Javoří pila (16,5) – Modrava (21,5) – Srní (32,5) – Čeňkova pila (36) – Stodůlky (44) – Prášily (49)

Z Prášil vyrazíme po červené na Prášilské jezero. Jezero je ledovcového původu, jeho rozloha je 3,7 ha a největší hloubka 15 m. Spolu s okolními porosty a žulovým a rulovým karem tvoří přírodní rezervaci o rozloze 157 ha. Na hrázi je pomníček věnovaný památce studenta medicíny O. Koreise, který se zde r. 1927 utopil. Dále po červené přes rozcestí Liščí díry vzhůru až na hřeben k rozcestí Poledník, vpravo odbočkou na vrchol s rozhlednou. Vrchol Poledníku je ve výšce 1315 m n.m. Věž byla původně vybudována pro vojenské účely, pro veřejnost byla zpřístupněna v r. 1998. Pokud je příznivé počasí, je odtud krásný pohled na českou i německou část Šumavy. Od rozhledny se vrátíme zpět na rozcestí Poledník a odtud malý kousek zpět směr Prášily(cca 750 m). Na tzv. Předělu nezapomeňte odbočit vpravo. Respektujte zákazy vjezdu, nemůžete zabloudit, po chvilce najedete na modrou značku. Po té se dáte vpravo směr Modrava. Na místě zvaném Za Oblíkem si můžete udělat krátkou zacházku na vrchol Oblíku (1225 m n.m.), odkud je výhled hlavně do Čech. Kolo asi ale ponesete v ruce. Dále po modré na Javoří pilu. Odtud už po červené na Modravu. To byla původně dřevařská osada, později proslula zpracováváním rezonančního dřeva na výrobu kvalitních hudebních nástrojů. Dnes je rekreačním střediskem. Z Modravy se svezeme asi 2 km po silnici směrem na Antýgl po pravém břehu řeky Vydry, až narazíme po levé straně na parkoviště. Za ním je nově zrekonstruovaný most zvaný Rechle, a kde také začíná Vchynicko – Tetovský plavební kanál. Jedná se o technickou památku. Byl vybudován v letech 1799 – 1801 a sloužil k plavení dříví. Jedeme po silničce po pravé straně kanálu. Po 2 kilometrech míjíme bývalý královácký dvorec a skelnou huť Antýgl. Všechny jeho objekty jsou citlivě zrekonstruovány a slouží jako autokemping. Držíme se stále silničky při kanále, na místě zvaném Pod Kostelním vrchem odbočíme doprava a po modré značce přijedeme přes Staré Srní do Srní. Odtud po silnici z prudkého kopce proslulými serpentinami na Čeňkovu pilu. Pro zájemce stojí za pozornost možnost prohlídky vodní elektrárny z r. 1912, která je dosud v provozu. Je chráněna státem jako technická památka. Opodál na soutoku Vydry a Křemelné je skupina smrků, které zde údajně zasadil při své návštěvě v r. 1860 Bedřich Smetana. Soutokem Vydry a Křemelné vzniká řeka Otava. Při Otavě jedeme necelé 3 kilometry směr Rejštejn přes první most, který potkáme, se dáme doleva přes řeku po zelené značce přes bývalé osady Přední, Prostřední a Zadní Paště až do bohužel rovněž „bývalé“ osady Stodůlky. Místo kde osada stávala poznáte dnes jen podle staré lípy, která krášlila náves. Přitom např. v roce 1868 měla 36 stavení, náleželo k ní 19 osad a samot a měla 1815 obyvatel! V roce 1938 měla 37 stavení a byla částečně elektrifikována. Opustíme tento tristní obrázek a po zelené značce se vrátíme překrásnou Šumavskou přírodou na bohudík vzkvétající Prášily. Pozor ještě na sjezd ze Stodůlek do údolí Křemelné, podle znalců je to zřejmě nejrychlejší sjezd v dalekém okolí!

Celková délka trasy je 49 km.