Pozoruhodnosti Klopotovského údolí

Přírodní zajímavosti

VÝLETY VÝCHODNÍ ČECHY

Tipy na výlety

Procházíme-li Klopotovským údolím, najdeme v něm nejen přírodní krásy, ale také historická místa. Dřevěné chaloupky se již téměř vytratily a osídlení končí lesovnou.

Čertova šlápota není místo, kam by bezpodmínečně musely směřovat masové turistické pochody, ale patří k novoměstskému folklóru. Vejdeme-li do lesa a vydáme-li se proti proudu Klopotovského - Bohdašínského potoka, zenedlouho uvidíme uprostřed potočiště větší hladký balvan, který má uprostřed prohloubení, jež při troše dobré vůle připomene otisk kopyta.
Mertova díra je lokalita pod Bradlemi v Klopotovském údolí u Bohdašínského potoka, půlhodinky od Nového Města. Dnes je Mertova díra uzavřena pevnými dveřmi v betonovém rámu. Stříbrnou rudu v těch místech prý našel někdy v 15.století či ještě dříve sedlák Merta z Blažkova a sám se pustil do dolování.
Místo nálezu prý tajil a nakopanou rudu prodával. Je zde i možnost, že rudu zde těžili dřívějí majitelé, náchodští páni z Dubé. Pak by ovšem bylo s podivem, že dosud nebyla nalezena žádná listina, která by se dolování týkala. O Mertově díře se však v 16.století vědělo. V dolování se zřejmě později opět pokračovalo. V roce 1550 si měšťan Maček vypůjčil od jednoho horníka německy psanou knihu o hornictví, ve které byly uvedeny "novoměstské stříbrné doly". Ruda prý byla tavena přímo na novoměstském zámku. Další dolování přerušila třicetiletá válka a celé místo zpustlo. Ve válečné době většina původních majitelů domů město opustila a mezi nimi asi i ti, kteří se zabývali hornictvím.
V roce 1783 byli povoláni z Kutné Hory důlní znalci, a ti určili, že k původnímu kopání došlo v 15.století. Své datování opřeli o fakt, že při trhání nebylo použito střelného prachu. Na místě nalezli dlouhé důlní tyče, které sloužily k lámání skal.

Podle dobrozdání horníků se v rudě setkali nejen se stříbrem, ale také se stopami zlata a uvedli, že by se dolování mělo vyplácet. Dále bylo zjištěno, že ruda obsahuje pyrit, siderit, křemen a galenit asi s deseti procenty stříbra. Oba společníci Josef Frinta a František Kodydek dostali 6.listopadu 1783 kutací list.
Zřízen byl hornický cech sv.Jana Nepomuckého a začalo dolování. Naděje se nenaplnily. Obsah kovu v rudě byl slabší a celková režie byla vyšší než výnos. Cech se rozpadl a po dvou letech činnosti bylo dolování zastaveno.
Mertová díra ovšem nemusí být naším konečným cílem. Při dalším pochodu se ocitneme "Na mlejništi. V 16.století zde býval dřevěný mlýn, který patřil k blažkovskému poplužnímu dvoru.
Nade mlýnem je Vlčí jáma, do níž se lapali vlci. Poslední zde byl uloven v roce 1826.