Klášter premonstrátů Teplá

"Církevní stavby"

zajímavosti výlety Plzeň

Premonstrátský klášter v Teplé leží na řece stejného jména, nedaleko Mariánských Lázní. Klášter údajně založil roku 1193 velmož Hroznata a povolal do něj premonstrátské řeholníky z pražského Strahova. Díky tomuto činu se nemusel účastnit III. křížové výpravy. Hroznata byl roku 1217 usmrcen loupežníky, byl uctíván jako mučedník a v roce 1897 dokonce blahořečen. Kostelní klášter byl roku 1232 vysvěcen pražským biskupem, zdejší kolonie pak prožívala období rozkvětu, ale i časy krušnější. Kupříkladu byla postižena několika morovými epidemiemi nebo musela čelit útoku okolních šlechticů. Husitských bouří byl ale klášter ušetřen. Těžké časy pro něj znamenal příchod reformace a třicetiletá válka.
Další rány následovaly po druhé pražské defenestraci, kdy našel v Teplé dočasné útočiště kancléř Slavata, vojska Fridricha Falckého klášter značně poničila. V letech 1641 a 1648 pak byl vydrancován Švédy. Dílo mohlo být završeno v roce 1659, kdy postihl budovy konventu a prelatury zničující požár. Klášter však povstal z popela, poničené budovy byly opraveny a nové v barokním slohu byly postaveny. Za jejich podobou stál stavitel K. Dientzenhofer na žádost opata Raimunda II. Wilferta.
Další rozkvět kláštera souvisel se zdejšími léčivými prameny a to díky opatu Kryštofu Heřmanovi. Hrabě Trauttmannsdorf-Weinsberg, za jehož doby se zdejší klášter stal centrem umění a vědy, nechal založit školu a šlechtický konvikt. Klášter v Teplé stál u vzniku světoznámých Mariánských Lázní.
Za 2. světové války byla zdejší kanonie zneužita pro potřeby hitlerovského Německa. Byl zde zajatecký tábor a porodnice dobrovolných matek pro Hitlerovu armádu. Po válce byli němečtí členové řádu odsunuti, roku 1950 byla část mnichů uvězněna a klášter využívala armáda.
Po sametové revoluci byl klášter vrácen zpět premonstrátům, dnes má tepelská kanonie 18 členů a spravuje farnosti na mnoha místech v západních Čechách. Klášter je přístupný veřejnosti.